Obrazem – celý rok

Zahajujeme výstavu 30 let Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Třicet let. A skoro třináct let je to trošku i moje škola. Letí to. (19. června 2020)



• 29/8/2019

  Jako by někdo roztáhl mohutnými pažemi kusy skály od sebe

  

  Kousek od silnice, uprostřed lesa stojí zatopený lom. Dávno se v něm netěží. Teď v podvečer je tu klid. Jen ptáci a šustění stromů. Přírodní kulisa v nádherném přírodním divadle. Procházíš podél břehu, kroky tlumí spadané jehličí a udusaná hlína. Kličkuješ mezi kořeny a pak se posadíš na kámen a jenom mlčky koukáš. Jako by někdo roztáhl mohutnými pažemi kusy skály od sebe a prasklinu zalil křišťálově čistou vodou. Slunce se usadí do větví a tvé tělo zmizí v mracích rozmazaných po hladině.

  zobraz celý text


• 7/8/2019

  Stěbořická rozhledna odkazuje na československé pohraniční opevnění

  

  Nekonečné lány polí se vinou za horizont. Koukám průzorem ve tvaru střílny na vzdálené vrcholky Hrubého Jeseníku. Fouká. Dole se procházejí první návštěvníci, kteří obdivují novou rozhlednu, otevřenou teprve několik hodin. Stojí poblíž Stěbořic u Opavy, jmenuje se Šibenice a má tvar malé pevnůstky, takzvaného řopíku, kterých jsou v okolí desítky. Tyčí se v místech, kde v půli dubna 1938 započala stavba mýty opředené stejnojmenné tvrze Šibenice. Jejím úkolem měla být podpora dělostřelecké palby pevnostní linie od Opavy směrem na západ a zabránit tak nepříteli v přímém postupu od státní hranice k Olomouci.

  zobraz celý text


• 29/7/2019

  Tajemný hrad Pernštejn

  

  O středověkém hradu Pernštejn mi vždycky vykládal děda, když jsem v létě přijel do Lysic na prázdniny. Matně vzpomínám, jak jsem dokázal hodiny sedět a poslouchat jeho poutavé vyprávění. Znal všechna zákoutí a tajné místnosti, které mě tehdy ohromně fascinovaly. Vykládal tajemné příběhy o nejstarší části hradu – obytné věži Barborce, která ještě dnes vyčnívá z hromady hradního paláce, jenž jí časem obklopil. Taky o hladomorně a padacích mostech, co jsem pak druhý den stavěl na pískovišti za domem. 

  zobraz celý text


• 22/7/2019

  Fenomenální závěr v ZAZ a The Cure. Colours of Ostrava, den čtvrtý

  

  V sobotu přijel soukromý zemědělec i s Českou televizí. Tradičně jdu pozdě, spěchám na AM Stage, abych něco neprošvihl a zamával mamince do kamery. Udýchaný vytahuji foťák a koukám, jak na pódiu skáče nějaký týpek, hecuje lidi ať jdou blíž a pouští si k tomu z PC muziku. Začal jsem fotit. Furt něco blekotal a odpočítával. Po patnácti minutách jsem pomalu odcházel, že mám hotovo. V tu chvíli mi došlo, že něco nesedí, že to asi nebude pěstitel paprik a broskví z Jižní moravy, kakaový muž Cocoman. 

  zobraz celý text