aktualne bio denik portfolio kontakt

Andělé mohou padnout

Vydáno: 5. března 2009, 01:00
Aktualizováno: 21. března 2009, 01:15

This heavy heart | Heart that I carry | Still holds the weight of you | And when I fall | As I always do | I'm crushed by the absence of you

Předpokládal, že je to pryč, dávno zapomenuté, ale teď to zase duní v uších. Vrací se stejné brnění kamsi do kostí. Zelená lavice hned u dveří bývala pro tyto chvíle posvátná. Sedí celý v černém a kouká na zaměřovací kříže na tabuli, který před chvílí nakreslil. Tehdy myslel, že to tak má být, tehdy věděl, že to tak má být. Porodil si svého anděla, aby zdůvodnil svou vlastní existenci.

Sedím se Sylvou Lauerovou a povídáme si o její první knize – Hračce. Polemizujeme nad obsahem, jako ostatně vždycky, když se potkáme. Bavíme se o dalších plánech. Sylva otevíra projekt Michael2007. Básnická sbírka na andělské téma. Součástí projektu bude i velká výtvarná výstava, což mne zajímá. Chtěl bych se zapojit, chtěl bych se inspirovat poezií a interpretovat text skrz fotografie.

fallen angel head crashes dead out of control lost memories staircase twists darker rooms lit with left out toys after playing men changes toys into tools twisted playthings on the staircase fools whose weapons represents the killing game who taught the killing game?

Otevírá staré rány, nezvané dámy, šrámy z dávných nočních můr. Už nebolí, spíš inspirují. Dřív to bylo peklo – muselo být, jinak by se nic nepohnulo. Nedělal si iluze o tomto světě. Ne, nerezignuje. Hledá, jestli alespoň něco smysl má. Už dávno nevěří na spasení a záchranu, protože všechny pokusy stejně dopadnou nezdarem.

Mám před sebou několik Sylviných básní a snažím se najít společný jazyk. Rád bych podpořil její slova vizuální interpretací, ale skřípe to. Vracím se zpátky a vzpomínám na anděla, zrozeného kdysi na střední škole. Ten byl předem odsouzen k neúspěchu, ztvořený jen pro svůj pád. Jako by to bylo včera. Ve starých denících hledám duševní základ pro svůj projekt. Původní plán na pouhý výklad poezie se vzdaluje a básně Sylvy zůstávájí víc a víc v pozadí.

Vždycky když míříš dopředu, musíš se občas ohlídnout zpátky. Často se ohlížím. Často sním. Někdy mám z toho strach, to tak bývá. Už s tím umím žít.

Schovával se za slovy, kterými chtěl popsat nepopsatelné. Vytvořil vlastní svět, obehnaný vysokou zdí. Zaklapl zámek, všechno je bolavé a unavené. Má co chtěl, stal se oběťí své vlastní zatvrzelosti a něco se uvnitř posouvá.

weather turning towards a storm broken down road continue on coexistance imitating paradise unlike any seen moist has been dancing crazy overcast ash grey wording constantly pushing pulling pushes away

Vrcholí letní šílenství. I když slunce moc nepálí, projevují se srdeční erupce. Utíkám na pár dní do hor. Mám tam azyl a klid na práci. Nekonečné louky jesenických svahů poskytují tolik potřebnou svobodu a anonymitu. Jsou místa, kde za celý den nikoho nepotkáš. Obyčejně tady poslouchám Priessnitz, protože Priessnitz jsou Jeseníky a Jeseníky a Priessnitz mám rád. Kapela je rozprášená po celé republice a jejich hudba je jiná, ale pořád k tomu kraji patří. Ale teď hraje úplně něco jiného, to ještě vnímám.

Základní myšlenka celého souboru dostává konkrétní rozměry. Andělé jako symboly záchrany? Ach jak blízké, ale marné. Je mi to líto a chce se mi brečet. Pořád dokola. Význam stejný, jen forma po každé jiná. Bláznivý rituál hledání falešných jistot, jenom nevím, kolik času ještě mám.

Opouštím jeseníky s jasným scénářem, zbývá zajistit tým. Pozice vizážistky i stylistky je jasná. S Pavlou a Stáňou si dobře rozumíme, což je pro tuto práci nejdůležitější. Anděly jsem vybral ze svých kamarádek. Vlastní fotografování trvalo pár dlouhých dní a nocí. Pocity radosti a blaženosti střídaly flustrace a deprese z toho co dělám. S odstupem teprve zjišťuji, jak silný téma jsem otevřel. Nic naplat, karty jsou rozdány. Stálo to spoustu síly, ale rodí se další plány. Jestli se z toho nezblázním, tak za několik měsíců…

Soubor „An­gels May Fall“ je volně inspirovaný básněmi Sylvy Lauerové. Devět klíčových básní, děvet fotografiíí.

thumbnail thumbnail thumbnail
thumbnail thumbnail thumbnail
thumbnail thumbnail thumbnail
thumbnail thumbnail thumbnail
thumbnail thumbnail thumbnail
thumbnail thumbnail thumbnail
thumbnail thumbnail thumbnail
thumbnail thumbnail thumbnail
thumbnail thumbnail thumbnail

Pracovali jsme v opuštěných objektech, na šrotišti i záchodech, … Velký dík patří celému realizačnímu týmu: modelkám, vizážistům, stylistům, prostě všem, kteří věnovali energii tomuto projektu. Dodatečně se některým omlouvám za noční můry, bez kterých by to však nebylo nikdy tak silné.

Foto:© Roman Valíček


Zpět do deníku


aktuálně | bio | deník | portfolio | komerční realizace | kontakt
Není-li uvedeno jinak, text & fotografie © Lukáš Horký
2008–2012