8/12/2011

Oči z hvězd a tělo z hlíny

Jsem zalezlej u počítače a poslouchám Romana Dragouna. Přijede na Vánoční besídku do frýdeckého Arnošta. Dorazí sám. Kapela čeká v ostravském Parníku. Na stárnutí je hezký, že se ti mění pochody v hlavě. Co bys ve dvaceti odbouchnul při prvním poslechu, to pak v pětatřiceti sestřelí tebe. Říká se tomu vývoj, zrání nebo kdoví co ještě. Můžeš bejt tvrdej, ostrej nebo třeba tajemnej… ale uvnitř… účty budeš skládat jednou sám sobě.

Zaplněná hospoda do posledního místa. Sedělo se jako při absolventském koncertu. Jedna kofola a šlo se na věc. Hezky pomalu a klidně. Dlouhovlasý brýlatý pán s odrbanýma teniskama za hromadou kláves. Kdyby se narodil v jiný zemi, asi by ho čekala jiná budoucnost. Rozený Písečák propojený s Brnem, vždycky progresivní jako Progres. Futurum, Regenerace, Stromboli… Prostě toho má na triku dost a každý neznalý by si měl dát do Googlu jeho jméno.

Nejsem zarytý fanda téhle muziky. Ale je to sakra pravdivé a uvěřitelné. To co hraje, prostě hraje na výtečnou. škoda, že jsem ho nikdy neslyšel s živou partou. protože kapela se záznamu, do kterého dohráváš svůj part na klik, zní trochu divně. Ten večer jsi byl nejlepší jenom s klavírem, bez playbacku (Teď mě kamenují všichni fandové, tak promiňte). Bylo hodně vesmíru, řek, moří i světů a věčností. Romantika. Vyprávění o životě, láskách, výhrách nebo prohrách. Folk.

Na závěr zařadil Zdroj a všechno roztálo. Uvědomil jsem si, že kvůli této věci tady stojím. Foťák s dlouhým sklem i závazek reportu byly jen kusy maskovací sítě. Chtěl jsem koukat na nováckou expozituru, mávat na ruskýho prezidenta, jak přilétá do Prahy, pít čaj a cpát se tousty… Místo toho stojím u dveří dámskýho záchodu, je mi horko a poslouchám. Taky zavírám oči a v duchu si zpívám, protože tuhle věc znám na zpamět. Svlíkám úplé džíny a ocvakaný pásek. Pro tuto chvíli jsem taky folkař a nestydím se. Asi budu brečet.

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Stefko Hanushevsky představil diktátora. 25. Divadelní Flora slavnostně zahájena.

  

  Kočovný průvodce Stefko Hanushevsky ze Schauspiel Köln, který brázdil Evropu se svým autobusem, konečně dorazil do Olomouce. Během necelé dvouhodinovky, kdy ani na vteřinu nezmizel z jeviště, vystřihl zásadní milníky moderních dějin Rakouska a Německa. Mám ale pocit, že občas trochu kecá… Během slavnostního večera se v Moravském divadle rovněž představila delegace hostů, aby popřála Floře k jubilejním pětadvacátinám. Celý večer uzavřel večírek v šapitó.

  čti dál


• Midnight Dance frýdeckomísteckých Downbelow v hitparádě Radia 1

  Skladba Midnight Dance kapely Downbelow z desky Roadside Traveler je v tomto týdnu na jedenácté pozici v hitparádě Radia 1. Děkujeme všem za hlasy.

  čti dál


• Až půjdeš kolem příště, to už bude léto

  

  Paprsky žhavého jarního slunce pomalu rozehřívají ospalou zimní půdu, ze které se zvedá mlha jako pára nad obřím hrncem napěchovaného travou a tlejícím listí. Sněhová kola se ti rozpouští před očima, když stoupáš po staré a zapomenuté pěšině. Našlapuješ lehce, jako bys hladkými chodidly ždímal mech nasáklý ranní rosou a míříš k osamělému stromu na hraně louky.

  čti dál


• Víkend na vlně kytar i folklóru

  

  V pátek večer jsme se s Downbelow ukázali v Rožnově pod Radhoštěm na tradičním jarmarku. Měl jsem obavy, jak náš rokenrol valaši přijmou, ale vše dopadlo dobře. Hrálo se fajn a zkusili jsme i novou věc, kterou chystáme s Petrem Kružíkem na novou nahrávku. Petrův rukopis je jasný a tak mi z toho leze trochu Priessnitz. Sobota patřila folklóru a souboru Grunik, pro který jsem připravil projekce k jejich novému programu věnovanému Věrce Šejvlové. Jeden den s basou na pódiu, druhý zavřený ve zvukařské kabině s projektorem. Prostě tvůrčí víkend se vším všudy.

  čti dál