19/3/2018
Znamení ve větru
A pak vyjdeš z lesa v místech, kde se na bílé pláni prohání silný vítr. Mává větvemi holých stromů, které se navzájem dotýkají jako ruce milenců. Šedavé závěsy z mraků v tento den ani slunce není sto roztrhnout, aby alespoň malou škvírou zalilo světlem kraj pod divokými horami.
Ta krajina ti dělá dobře. Začínáš ji rozumět. Za pár hodin uslyšíš v tom větru znamení. Něco z hloubi duše tě volá a táhne k sobě a ty víš, že jsi ztracený. Pak po půlnoci uvidíš zjevení. Postavy v mlžném oparu podél dřevěných trámů a kousek od tebe uslyšíš kroky.
