20/3/2018
Jaro
Za pár hodin dosáhne slunce rovinu zemského rovníku. Nastane rovnodennost a astronomické jaro. Tvoje ledy ale už přece roztály a v tento mrazivý den ti srdce hřeje jako rozžhavené slunce.
20/3/2018
Za pár hodin dosáhne slunce rovinu zemského rovníku. Nastane rovnodennost a astronomické jaro. Tvoje ledy ale už přece roztály a v tento mrazivý den ti srdce hřeje jako rozžhavené slunce.
Čti dál:
Zjizvenou krajinou
Stopy důlní činnosti pomalu zahlazuje vegetace. Zbytky rozbořených zdí a základů budov zarůstají. Podél cesty se vine jako nekonečný had oprýskané teplovodní potrubí. Plazí se směrem k sídlišti v místech, kde stávala zástavba původní Karviné. Pomalu se stmívá a krajina působí sklíčeně. Torzo dolu Barbora jako vzpomínka na zašlou hornickou slávu, rozpadající se kulturní dům, schody z bývalého autobusového stanoviště visící ve vzduchoprázdnu nebo starý opuštěný evangelický hřbitov. Duch místa tě volá…
Cestou do polí
Žně pro tebe vždycky znamenaly konec prázdnin. Znamení, že se blíží odjezd domů. Letos je všechno nějak posunuté a kombajny vyjely do polí mnohem dřív. Vyrazil jsi do krajiny, abys navštívil svá místa, které jsi zanedbával snad už od velikonoc. Šplháš zarostlou cestou strmým svahem, prodíráš se pichlavým maliním a směřuješ na vrchol kopce.
Jarní tání
A tak se vydáš přes zaváté bílé pláně až k lesní pěšině, která tě klikatou soutěskou dovede pod mohutná skaliska. Spatříš dunící živel, nekonečný padající proud, jenž tě osloví svojí nezkrotností a divokostí. Koukáš na ohromnou energii, co pohání život i v té největší zimě. Taky myslíš na své srdce, často opevněné a zamrzlé, které když roztaje, tak má sílu toho největšího vodopádu. Musel jsi dojít až sem, abys to pochopil. Za pár dní přijde jaro, ale uvnitř tebe začalo už dnes.
V poryvech podzimního větru
Dny se krátí a hladinu modravého jezera stále častěji čeří poryvy prudkého větru. Prohání se po výšinách a spadané listí točí ve spirále, jako se točí roční období. Ještě nedávno jsi tady vyhlížel léto a teď cítíš jak se do tebe vkrádá podzim. Plíží se pomalu z chladivé půdy a vyhání poslední zbytky léta. Zatěžkané slunce se sklání k zemi stále blíž a ostré hrany břidlicové skály brzo přikryje první sníh. V nekonečném koloběhu sleduješ probuzení i usínání přírody v divokém kraji Jesenického podhůří.