31/12/2012

Vše dobré do roku 2013

Je tomu víc jak třináct let, co jsme odehráli první koncert v Brněnském Greenu. Vzpomínám na tehdejší oči čerstvých středoškolských absolventů, zalepené malichernostmi malého města, najednou oslněné vírem moravské metropole. Tehdy jsme snili o závratné budoucnosti plné rock’n‘rollu. O životě jsme věděli hovno, ale my mysleli, že nám svět leží u nohou.

Škola skončila a my si museli nastavit hodnoty, ujasnit, jestli jsou v našem životě na žebříčku hodnot DOWNBELOW stále na prvním místě. Když dávám dohromady tyto řádky, připadám si, jako byl sepisoval bilanční projev ke konci funkčního období. Vede mě však jiná myšlenka. Za poslední dva roky se toho stalo strašně moc. Vydali jsme konečně debut a navázali novým EP. Posunuli jsme naše hudební hranice a otevřeli se, jako nikdy před tím.

Že to všechno děláme tak trochu kvůli sobě, je jasný. Co si budeme nalhávat. Ale jsi to ty, co nás tlačíš dopředu! A je jedno jestli ti je deset nebo šedesát, jestli jsi kluk, holka nebo napůl nebo jakého jsi vlastně vyznání…

Stovky předsevzetí, stupidních novoročenek a tisíce keců o lepším světě najdete v těchto hodinách na internetu mraky. Jenom mějte na paměti, že to, co od vás dostáváme, nás nesmírně motivuje.

Díky!

Vše dobré do roku 2013 vaši DOWNBELOW

Čti dál:

„Lukáši, a nechtěl bys nám někdy udělat plakát?“

„Lukáši, a nechtěl bys nám někdy udělat plakát?“ Tímto způsobem začala na jaře roku 2017 spolupráce našeho symfonického orchestru s ikonou místní umělecké scény, Lukášem Horkým. Vznikl z toho dlouhodobý a stále trvající projekt, v rámci kterého převzal Lukáš Horký záštitu nad celkovým vizuálem symfoňáku.

čti dál
Temný Priessnitz v BIO OKU

Hloučky lidí postávaly před kinem Oko. Název, který můžeš číst pozpátku a furt dává smysl. Rozumíš mu, stejně jako rozumíš Priessnitz, když je pochopíš skrz na skrz. Bylo pár minut po sedmé a dnešní večer patří všem citlivým. Kousek Prahy se na chvíli stane krajem, kde sníh odchází až v květnu. Místem, kde jsou rozbité křížové cesty, pole plné kamenů a mlha co se táhne od Pradědu až po masiv Králického Sněžníku. Priessnitz jsou jinde, dospěli, ale sudetské kořeny, v lesích tam kdesi nad Kramerkou se přece neztrácí.

čti dál
Zjizvenou krajinou

Stopy důlní činnosti pomalu zahlazuje vegetace. Zbytky rozbořených zdí a základů budov zarůstají. Podél cesty se vine jako nekonečný had oprýskané teplovodní potrubí. Plazí se směrem k sídlišti v místech, kde stávala zástavba původní Karviné. Pomalu se stmívá a krajina působí sklíčeně. Torzo dolu Barbora jako vzpomínka na zašlou hornickou slávu, rozpadající se kulturní dům, schody z bývalého autobusového stanoviště visící ve vzduchoprázdnu nebo starý opuštěný evangelický hřbitov. Duch místa tě volá…

čti dál
Do centra Jeseníku

Předposlední zářijový víkend se potkali všichni příznivci kultury v Jeseníku. Konal se další ročník festivalu divadla, čtení a hudby s názvem Im centrum / V centru, který navazuje na historickou kulturní a společenskou provázanost mezi Čechy a Němci v bývalých Sudetech. Společné kořeny byly násilně přetrhány po druhé světové válce divokým vyhnáním německého obyvatelstva z pohraničí. Dávné křivdy pomalu mizí a oba národy se opět spojují. Zástupci autorského čtení za českou stranu: Rudiš, Typlt, Tučková nebo nové umělecké centrum „Kokon“ v bývalé knihovně a nakonec Kafka Band. Byl jsem u toho.

čti dál