27/6/2018
Pamatuji si je jako malý kluk, když jsme kolem nich kdysi jezdívali starou škodovkou. Vysoké zdi obehnané ostnatým drátem, vojenský prostor, zákaz fotografování, zákaz vstupu. V osmdesátých letech celý areál sloužil jako ženijní sklad a opravárna techniky. V roce 2010 armáda šestnáct hektarů pozemků spolu s třicítkou objektů prodala soukromému subjektu. Od té doby chátrá.
Čti dál:
Duch Hlubiny
Dolní oblast Vítkovic jsem začal vnímat až někdy po maturitě, když jsem poprvé viděl film Kouř Tomáše Vorla. Exteriéry se natáčely v prostorách dolu Hlubina, koksovny a bývalé chemické části. Od té doby se se celý areál proměnil. V úterý 19. června byla odhalena v bývalé požární nádrži dolu Hlubina betonová socha Kurta Gebauera, jako první dílo uměleckého projektu s názvem Duch Hlubiny.
V srdci bývalé Národní záložny místecké
Sklepení připomíná kulisy z nějakého hororového filmu. Procházím opuštěné místnosti. Oprýskané zdi, prázdné rezavé trezory a ve vzduchu visí kus minulosti z dob velké slávy Moravia Banky, která v roce 1999 zkrachovala. Po schodech stoupám ze suterénu do horních pater, kde bývala obytná část. Z původního vybavení nezůstalo nic. Odmontované kliky, co šlo odnést, zmizelo. Zůstalo torzo místa.
Divoké louky v Loukách nad Olší
Z věže opuštěného kostela je překrásný výhled do krajiny. Jako by ses díval nebeským okem do panenského ráje. Ani se nechce zdát, že tady kdysi stály domy. Divoká vegetace prostupuje mezi starými silnicemi, které už nikam nevedou a končí v propadlinách zaplněných spodní vodou. Staré ovocné stromy lemují rozpraskané asfaltové spojnice, jako jediní svědci hranic bývalých lidských sídel. Život se vytratil díky hlubinné těžbě, která nadobro přetrhala kořeny místních obyvatel.
Zjizvenou krajinou
Stopy důlní činnosti pomalu zahlazuje vegetace. Zbytky rozbořených zdí a základů budov zarůstají. Podél cesty se vine jako nekonečný had oprýskané teplovodní potrubí. Plazí se směrem k sídlišti v místech, kde stávala zástavba původní Karviné. Pomalu se stmívá a krajina působí sklíčeně. Torzo dolu Barbora jako vzpomínka na zašlou hornickou slávu, rozpadající se kulturní dům, schody z bývalého autobusového stanoviště visící ve vzduchoprázdnu nebo starý opuštěný evangelický hřbitov. Duch místa tě volá…