30/6/2018

Červnové ohlédnutí

Květen a červen byly nespavé měsíce. Vrchol sezóny, kdy je nejvíc práce a jede se na sto procent. Každý rok si říkám, že bych měl zvolnit, ale ono se to vždycky nějak zasekne. Ještě k tomu léto začalo letos o měsíc dřív. Člověk má chuť se sbalit a jen tak zbůhdarma vyrazit do krajiny a toulat se. Mraky jsou vysoko, myšlenky utíkají za nimi a kdo se má pak soustředit!

Lítal jsem mezi divadly a fotografoval divadelní festivaly v Olomouci a Ostravě, dělal vizuál pro dvě fotografické výstavy ve francouzském Lille, vizuál pro frýdeckomístecký divadelní festival „Odpoutaná scéna“ a grafickou podobu mutace výstavy Zahrádkářů Davida Macháče v Janovicích. Ve Frýdku-Místku jsem vystavoval grafické práce festivalu Sweetsen Fest z let 2008 až 2018 a v Ústí nad Labem byla zahájena má výstava fotografií: Anorexie, bulimie – dvě hluboké propasti. V Praze jsem převzal ocenění v soutěži Přehlídka divadelní fotografie“ v kategorii Inscenace/divadelně-performativní projekt – profesionálové. S Downbelow jsme odehráli několik koncertů a vypustili do světa nový videoklip. Našel se ale čas na i krásné koupání a výlety do přírody. Červenec snad bude klidnější.

Čti dál:

Fvtvre - čtyřletá zpověď ve fotografiích

V sobotu jsem se těšil na Colours Of Ostrava paradoxně nejvíc na dva české projekty. Oba mi jsou docela dost blízké a měl jsem možnost stát opodál, když se rodily. Hudebně stojí na opačné straně, mají vazby na stejné místo a spojují je silné osobnosti, mnoho let propletené českou scénou. Ale popořadě. Jaromíra 99, Jaroslava Rudiše a jejich Kafka band si nechám na jindy. Tady jsou Fvtvre a čtyřletá zpověď ve fotografiích. Jejich koncert mi rezonuje v hlavě ještě teď a asi ještě dlouho bude.

čti dál
Rozhovor na Radiu R a Downbelow v hitparádě Radia 1

čti dál
Dvě violoncellistky a plakát na jeden jarní koncert

Hezky se to sešlo. Je první jarní den. Slunce svítí, ale trošku ještě mrazí. Procházím lokace na odpolední focení. Louka, kterou brzy přetne dálnice, lavičky u jezera, které fotím v každém ročním období. Moje oblíbená a dobře známá místa. Jaro mám spojené s výlety a krajinou, která se po zimě probouzí. Je trošku temná a bezbarvá a tím pádem i fotogenická a ideální pro černobílý film. Dneska bude přeci jenom barevnější. Rozzáří ji dvě violoncellistky ze Symfonického orchestru a trochu toho jara snad dostaneme i na plakát.

čti dál
Mezi světlem a tmou

Sobotní den se vleče úplně stejně jako ten včerejší. Vydal ses za město, až na periferii, po zmrzlé polní cestě, co se klikatí jako nekonečná stuha mezi zvlněnými kopci. Dojdeš až k velkému jezeru, rozhlédneš se po hladině česané mrazivým větrem a pozoruješ vlny, jak se rozbíjejí o štěrkovité břehy. V potemnělém odpoledni působí prázdné pláže poněkud sklíčeně. Prázdné, tiché a bez lidí. Jen od hráze se přibližují dvě siluety. Nejspíš osamělí rybáři, kteří přišli zkusit štěstí. Plouží se podél betonového náspu a jejich hlasy se perou s burácejícím větrem.

čti dál