lukashorky
Menu

30/12/2019

Koncert pro všechny nymfy, gnómy a permoníky

Pozdní snídaně, rychlá sprcha a blátivou Vysočinu nechávám za zády. Vánoce míří ke svému vrcholu a jak velí tradice, jedu do hor. Dřív byly středobodem tohoto času povánoční koncerty Priessnitz, dnes má zimní premiéru Letní Kapela. V Olomouci nabírám Petra Kružíka – tajného hosta večerního koncertu a jedeme směr Rejvíz. V Olomouci naše pouť začala už na podzim, když hostoval s Letní kapelou poprvé. 

 
Před Šumperkem se nám otevře nádherný výhled na hory, zvlněné křivky tě vábí z dálky a ty víš, že jsi zase doma. Pravá zima však začíná na sedle. Teplota klesá k bodu mrazu. Všude kolem divoké a nedostupné kopce. Husté lesy, strmé skály, plochy na kterých se prohání jen zvěř a člověka bys tady hledal marně. Proto mám Jeseníky rád. Nejsou pro každého, ale pokud se ti jednou dostanou pod kůži, už nepustí.

Brzy se bude stmívat
Na Pradědu je pořád zima
a sníh sleze až na konci dubna

O půl třetí jsme na místě. Chystá se sál a zvuk. Lukáš Morávek si zapomněl doma kytaru a tak pro ni jedu až do Javorníku. Vracím se právě v čas. Do koncertu zbývají dvě hodiny. Řízek v backstage, pár Plzní a chvíli po osmé začíná měsíc beznadějně vyprodaný koncert. Za okny sněží a v okolních lesích se zjevují nymfy a gnómové. Jaromírův zpěv vylákal permoníky z jeskyní a zapomenutých štol. V půli koncertu za mohutných ovací přichází Petr Kružík a začíná set Priessnitz. Děláže, Na sever od ráje, Mimosezóna. Zpívá celý sál. Od Mechového jezírka ze tmy kráčí pastýř Gill, který bloudí Jeseníky a drží ochranou ruku nad horaly a poctivými lidmi tohoto kraje. Ještě pár tónů, pár vzletných vět a jde se spát.
 
Jako papírový drak
Co se utrh ze špagátu
Letím si jenom tak
Jenom tak, letím si

 

Čti dál: