7/7/2020

Letní kapela na Boží hoře

V sobotu se na Boží hoře u Žulové konala pouť. Lidé z Ostravy, Brna, Prahy, Karlových Varů a dalších koutů naší vlasti se sešli, aby vyšplhali podél dvanácti zastavení křížové cesty až na vrchol. Tohle není pro každého. Jen pro otrlé a skalní, co jim kdysi přirostl Priessnitz k srdci.

Do Rychleb přijíždím s předstihem, abych v oblíbeném lomu stihl očistu ještě před obřadem. Pár temp ve skalách a unavené tělo po cestě zase ožívá. Auto nechávám na náměstí. Nahoru vede modrá značka a křížová cesta vyskládaná kamením. Tvrdým a těžkým, jako tento kraj.

Pozoruji slunce, jak se přibližuje k horizontu, barví krajinu do oranžova a kreslí stíny dole v údolí. Ještě pár tónu z pódia před kostelem, než zvítězí tma a vykoukne měsíc. Dnes je úplněk v kozorohu. Svítí a leskne se v očích. Dvě lampičky zavěšené u stropu noci, když se jde domů…

Čti dál:

V krajině pod Králickým Sněžníkem

Zahledíš se do údolí plného slunce. Mraky se trhají o hřebeny divokých hor, jako by byly z papíru. V krajině pod Králickým Sněžníkem odpočítáváš poslední hodiny roku 2018. Vystoupal jsi zavátými cestami, tvé stopy se propadaly hluboko do sněhové peřiny. Zvedal si hlavu do korun stromů a pozoroval větve, jak se dlouhými tenkými prsty snaží dotknout nebe. Na nový rok bylo zvláštní světlo. Tlumené a trochu tajemné. Vítr roznášel krystalky zmrzlého sněhu po bělavé pláni a tys byl ztracený uprostřed lesa, kdesi v Jeseníkách.

čti dál
Slunce už tolik nehřeje

Celé léto ses toulal krajinou svého srdce. Vítr tě unášel po kamenitých cestách, co se zvedají z hlubokých jesenických údolí, aby na svém konci ve výšinách protnuly modravé nebe. Sledoval jsi nekonečné horizonty, utíkal před deštěm, máčel nohy v kalužích, potocích nebo starých zatopených lomech. Pozoroval jsi světlo, jak se v koloběhu dne mění a prostupuje okolím.

čti dál
Do centra Jeseníku

Předposlední zářijový víkend se potkali všichni příznivci kultury v Jeseníku. Konal se další ročník festivalu divadla, čtení a hudby s názvem Im centrum / V centru, který navazuje na historickou kulturní a společenskou provázanost mezi Čechy a Němci v bývalých Sudetech. Společné kořeny byly násilně přetrhány po druhé světové válce divokým vyhnáním německého obyvatelstva z pohraničí. Dávné křivdy pomalu mizí a oba národy se opět spojují. Zástupci autorského čtení za českou stranu: Rudiš, Typlt, Tučková nebo nové umělecké centrum „Kokon“ v bývalé knihovně a nakonec Kafka Band. Byl jsem u toho.

čti dál
Nad jesenickými loukami už visí jaro

Z cárů šedavé mlhy vystupují siluety jesenických kopců. Vzpřímené stromy vzdorují poryvům větru. Jejich větve se kymácí ze strany na stranu a několik tenkých lístků se koupe ve zbytcích sněhu. Procházíš posmutnělou krajinou a rozrytá hnědá hlína se ti lepí na boty. Cestou dolů tě překvapí vločky sněhu. Sypou se z mraků a pomalu se snáší na mohutné balvany pokryté mechem a červeným tlejícím listím, které se zapomnělo ještě od podzimu. Ze země je cítit chlad, ale ve vzduchu už visí jaro.

čti dál