7/7/2020

Letní kapela na Boží hoře

V sobotu se na Boží hoře u Žulové konala pouť. Lidé z Ostravy, Brna, Prahy, Karlových Varů a dalších koutů naší vlasti se sešli, aby vyšplhali podél dvanácti zastavení křížové cesty až na vrchol. Tohle není pro každého. Jen pro otrlé a skalní, co jim kdysi přirostl Priessnitz k srdci.

Do Rychleb přijíždím s předstihem, abych v oblíbeném lomu stihl očistu ještě před obřadem. Pár temp ve skalách a unavené tělo po cestě zase ožívá. Auto nechávám na náměstí. Nahoru vede modrá značka a křížová cesta vyskládaná kamením. Tvrdým a těžkým, jako tento kraj.

Pozoruji slunce, jak se přibližuje k horizontu, barví krajinu do oranžova a kreslí stíny dole v údolí. Ještě pár tónu z pódia před kostelem, než zvítězí tma a vykoukne měsíc. Dnes je úplněk v kozorohu. Svítí a leskne se v očích. Dvě lampičky zavěšené u stropu noci, když se jde domů…

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Objevování zapomenutých Sudet

  

  Beseda s fotografem, hudebníkem, vizuálním umělcem, nakladatelem a autorem knihy Příběh krajiny Lukášem Horkým a studentkou Katedry germanistiky FF UPOL Lenkou Schindlerovou o znovuobjevování zapomenutých sudetských autorů a společné práci na vydání českého překladu románu Lesní růžička německého autora Wolfa Waldheima.

  čti dál


• Červencové ohlédnutí

  

  Prázdniny se přehouply do druhé půlky. Venku máme zrovna žhavé období, ideální na to se zavrtat hluboko pod hladinu, nic nedělat a jen tak odpočívat. Zrovna jsem v obležení knih a dobových časopisů. Píšu teoretickou práci o Malé galerii v České spořitelně v Kladně. Člověk se toho docela dost dozví, když otáčí kolem času čtyřicet let nazpět. Jaké skvělé věci se fotily už kdysi, co lidi zajímalo a jak viděli svět kolem sebe. Co se bude fotit za dalších čtyřicet let?

  čti dál


• Mlhavé jarní dny

  

  Mlha se vznáší nad obzorem. Odráží se od špiček stromů a krajinu nechá dnes studenou a rozmazanou. Vzduch je ostrý jako břitva, obloha nízká a tmavá. Tak to tady po zimě chodí. Za velkým stromem uhneš z lesní cesty doleva přímo do náruče smrkového lesa. Půda je měkká, nasycená vodou a lepí se na boty. Jdeš po paměti, sníh před tebou ustupuje a ztrácí se v mělkých kalužích, které přeskakuješ jako zajíc. Míříš do opuštěné zátoky, kterou jsi objevil teprve před několika týdny.

  čti dál


• V krajině pod Králickým Sněžníkem

  

  Zahledíš se do údolí plného slunce. Mraky se trhají o hřebeny divokých hor, jako by byly z papíru. V krajině pod Králickým Sněžníkem odpočítáváš poslední hodiny roku 2018. Vystoupal jsi zavátými cestami, tvé stopy se propadaly hluboko do sněhové peřiny. Zvedal si hlavu do korun stromů a pozoroval větve, jak se dlouhými tenkými prsty snaží dotknout nebe. Na nový rok bylo zvláštní světlo. Tlumené a trochu tajemné. Vítr roznášel krystalky zmrzlého sněhu po bělavé pláni a tys byl ztracený uprostřed lesa, kdesi v Jeseníkách. 

  čti dál