1/10/2023
Krásná diskuze v rámci festivalu Kolébka
Díky za krásnou besedu s diskuzí na téma literatura a historie: Spící paměť v Javorníku a skvělý festival Kolébka. Už teď se těším na další ročník.




1/10/2023
Díky za krásnou besedu s diskuzí na téma literatura a historie: Spící paměť v Javorníku a skvělý festival Kolébka. Už teď se těším na další ročník.




Čti dál:
Na louky pod bělavé mraky
Pověsila se mu kolem krku. Hlavu opřela o ramena a zašeptala: „Vezmi mě tam nahoru“ a ukázala prstem skrz pootevřené okno. „Tam na louky, jak jsi o nich vyprávěl.“ Vzduch zahřívalo odpolední slunce a mraky klouzaly líně po obloze. Prohrábla si vlasy a podívala se přímo do očí. „Každý musí někam patřit a já své kořeny našla tady.“ Sesunula se z postele pomalu dolů. Křehká schránka, co hledá sama sebe.
Až půjdeš kolem příště, to už bude léto
Paprsky žhavého jarního slunce pomalu rozehřívají ospalou zimní půdu, ze které se zvedá mlha jako pára nad obřím hrncem napěchovaného travou a tlejícím listí. Sněhová kola se ti rozpouští před očima, když stoupáš po staré a zapomenuté pěšině. Našlapuješ lehce, jako bys hladkými chodidly ždímal mech nasáklý ranní rosou a míříš k osamělému stromu na hraně louky.
Jediný pevný bod v nekonečném bílém moři
Vstoupíš do ní. Dotkneš se, zlehka osaháš, zastavíš a chvíli jen koukáš. Oči si brzy zvyknou. Ve smutném kraji zimy poblíž polských hranic, kde se stopy původních obyvatel občas zjevují jako siluety v bezčasí. Bloudí loukami a hledají své kořeny, po válce násilně přeťaté v rámci kolektivní viny. Za léta se tady kocháš dalekými výhledy, ale teď je tvůj pohled chycený do nepropustné sítě vodní clony. Pak se rozejdeš. Pomalými kroky vykročíš do prázdnoty. Zjeví se maják s prsty vztyčenými k nebi. Jediný pevný bod v nekonečném bílém moři.
Do centra Jeseníku
Předposlední zářijový víkend se potkali všichni příznivci kultury v Jeseníku. Konal se další ročník festivalu divadla, čtení a hudby s názvem Im centrum / V centru, který navazuje na historickou kulturní a společenskou provázanost mezi Čechy a Němci v bývalých Sudetech. Společné kořeny byly násilně přetrhány po druhé světové válce divokým vyhnáním německého obyvatelstva z pohraničí. Dávné křivdy pomalu mizí a oba národy se opět spojují. Zástupci autorského čtení za českou stranu: Rudiš, Typlt, Tučková nebo nové umělecké centrum „Kokon“ v bývalé knihovně a nakonec Kafka Band. Byl jsem u toho.