1/10/2023
Krásná diskuze v rámci festivalu Kolébka
Díky za krásnou besedu s diskuzí na téma literatura a historie: Spící paměť v Javorníku a skvělý festival Kolébka. Už teď se těším na další ročník.




1/10/2023
Díky za krásnou besedu s diskuzí na téma literatura a historie: Spící paměť v Javorníku a skvělý festival Kolébka. Už teď se těším na další ročník.




Čti dál:
Dobří holubi se prostě vracejí
Stojím v parku. Asi Smetanovy sady. Bělá i Staříč teče kdesi pod Pentagonem a sousoší Vincence Priessnitze mám na dohled. Stejně jako před lety. Slyším řeku a Letní kapelu. Krátký festivalový set a vzpomínky na Boží horu. Jako by to bylo včera. Jeseník, Freiwaldau. Dobří holubi se prostě vracejí…
Slunce už tolik nehřeje
Celé léto ses toulal krajinou svého srdce. Vítr tě unášel po kamenitých cestách, co se zvedají z hlubokých jesenických údolí, aby na svém konci ve výšinách protnuly modravé nebe. Sledoval jsi nekonečné horizonty, utíkal před deštěm, máčel nohy v kalužích, potocích nebo starých zatopených lomech. Pozoroval jsi světlo, jak se v koloběhu dne mění a prostupuje okolím.
Jako by někdo roztáhl mohutnými pažemi kusy skály od sebe
Kousek od silnice, uprostřed lesa stojí zatopený lom. Dávno se v něm netěží. Teď v podvečer je tu klid. Jen ptáci a šustění stromů. Přírodní kulisa v nádherném přírodním divadle. Procházíš podél břehu, kroky tlumí spadané jehličí a udusaná hlína. Kličkuješ mezi kořeny a pak se posadíš na kámen a jenom mlčky koukáš. Jako by někdo roztáhl mohutnými pažemi kusy skály od sebe a prasklinu zalil křišťálově čistou vodou. Slunce se usadí do větví a tvé tělo zmizí v mracích rozmazaných po hladině.
Nad jesenickými loukami už visí jaro
Z cárů šedavé mlhy vystupují siluety jesenických kopců. Vzpřímené stromy vzdorují poryvům větru. Jejich větve se kymácí ze strany na stranu a několik tenkých lístků se koupe ve zbytcích sněhu. Procházíš posmutnělou krajinou a rozrytá hnědá hlína se ti lepí na boty. Cestou dolů tě překvapí vločky sněhu. Sypou se z mraků a pomalu se snáší na mohutné balvany pokryté mechem a červeným tlejícím listím, které se zapomnělo ještě od podzimu. Ze země je cítit chlad, ale ve vzduchu už visí jaro.