19/7/2020

Kolektivní domy hotelového typu ve Frýdku-Místku

V průběhu šedesátých let 20. století v souvislosti s budováním dolů a těžkého průmyslu dochází ve Frýdku-Místku k výstavbě kolektivních domů Paskov, Permon a Koloredov. Byly určené primárně pro zaměstnance průmyslových podniků. Pro výstavu, která prošla Olomoucí, Libercem a Českými Budějovicemi, a stejnojmennou publikaci s názvem Bydlet spolu, kterou autorsky připravili Lenka Kužvartová a Hubert Guzik a kurátorsky zajistila Klára Jeništová, jsem na konci roku 2016 dokumentoval současný stav.

V meziválečném období se do popředí dostává téma kolektivního bydlení. Jedním z propagátorů tohoto trendu byl přední teoretik avantgardy Karel Teige. První kolektivní dům v Československu vznikl v návrhu dvojice Václava Hilského a Evžena Linharta v letech 1946–1958 pro ubytování dělníků z továrny na syntetické pohodné hmoty v Záluží u Litvínova. Tento obytný útvar měl pod jednou střechou spojit bydlení, centralizované služby, prostory pro svépomocné kolektivní vaření a praní a prostory pro volnočasové aktivity. Idea společného bydlení se ve větší míře neprosadila, byť byla později aplikována do stavby rozsáhlých sídlišť. Ta sice neměla všechny společné prvky kolektivního bydlení pod jednou střechou, ale jednotlivé služby byly rozprostřeny do samostatných budov.

Rozmach těžkého průmyslu na Ostravsku v padesátých letech dvacátého století si vyžádal velký příliv pracovních sil do regionu. Sídliště s okrskovou vybaveností začaly nahrazovat staré dělnické kolonie a průmyslové podniky se pustily do výstavby domů hotelového typu pro své zaměstnance. Hotelové domy Paskov a Permon Jana Chválka byly realizovány ve Frýdku-Místku v letech 1962–1964 pro potřeby dolů Ostravsko-karvinského revíru. Výstavbu zajišťoval podnik VOKD (Výstavba ostravsko-karvinských dolů) jako dvojice třinácti podlažních domů vzájemně propojených krčky s nižší budovou restaurace umístěnou mezi nimi. V letech 1964–1967 v ulici Malý Koloredov vznikl hotelový dům navržený Chválkovým kolegou, inženýrem Milanem Vránou. Pro tento dům je typické spojení dvou vzájemně odsazených objektů schodišťovým traktem.

Zdroj: Hubert Guzik (ed.) Bydlet spolu. Kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století, Arbor vitae 2017, ISBN 978–80–7467–127–2.
Foto: Lukáš Horký

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Lukáš Horký nafotil Landsbergrovu přádelnu před demolicí

  

  René Stejskal: „Fotograf Lukáš Horký vešel do širšího povědomí výstavou Po nás Frnda. Svými snímky dokumentoval bourání Víceúčelové sportovní haly ve Frýdku. Nyní vystavuje snímky z další devastace – bourání Landsbergrovy přádelny.“

  čti dál


• V srdci bývalé Národní záložny místecké

  

  Sklepení připomíná kulisy z nějakého hororového filmu. Procházím opuštěné místnosti. Oprýskané zdi, prázdné rezavé trezory a ve vzduchu visí kus minulosti z dob velké slávy Moravia Banky, která v roce 1999 zkrachovala. Po schodech stoupám ze suterénu do horních pater, kde bývala obytná část. Z původního vybavení nezůstalo nic. Odmontované kliky, co šlo odnést, zmizelo. Zůstalo torzo místa. 

  čti dál


• Doubravan - dům hotelového typu v Orlové

  

  Na sklonku roku vrcholí přípravy knihy Bydlet spolu autora Huberta Guzika. Ve spolupráci s Muzeem moderního umění Olomouc jsem fotografoval reálný stav budovy a přilehlých služeb. 

  čti dál


• S orchestrem v Beskydech

  

  Symfonickému orchestru Frýdku-Místku pomáhám budovat identitu už více jak rok. Začalo to vytvořením nové značky a postupně jsem přešel k fotografiím a plakátům. V dubnu minulého roku jsme se potkali v Beskydech, když nacvičovali repertoár pro jarní koncert. Setkání to milé, inspirující. Přes den se hrálo, večer debatovalo a popíjelo. U piva stejně vznikají ty nejbizarnější setkání. Seznámil jsem se s jedním pánem, co kdysi stavěl památný kolotoč Hříbek ve Frýdku na sídlišti. Před pár lety jsem kolotoč použil jako symbol festivalu Sweetsen fest. Včera večer jsem vyhrabal pár fotek…

  čti dál