10/5/2022

Trojice uklízeček otevřela program jubilejní pětadvacáté Divadelní Flory

Inscenace Pravidla úklidu je koprodukčním projektem Divadla na cucky, A studiem Rubín a sdružením Kolonie. Režisérka Lucie Ferenzová napsala ryze autorský text na základě rozhovorů, rešerší a návštěv v neziskových organizacích. Vypráví příběhy několika žen z prostředí nejhůře placených pracovních míst. Úklid je prostě práce, která je vidět, až když ji nikdo nedělá…

Čti dál:

Never Sol. Potemnělý výlet do Twin Peaks

Zamlžené šapitó dělá z lidí siluety, co se kymácí v pomalém tempu. Ocitáš se v Bang Bang baru v Twin Peaks, kde se ve světelných paprscích občas mihne tvář Sáry Vondráškové. Syntetické plochy rezonují prostorem, vokál je jen další vrstvou. Dnes hraje David Lynch. Písničky nečekej, ani refrén si po koncertě nezazpíváš. Noty se vytratí a zůstane jen pocit.

čti dál
Adaptaci novely Vladimíra Körnera Zánik samoty Berhof nazkoušela činohra Moravského divadla Olomouc

Těžkého příběhu z poválečného období v jesenickém pohraničí se ujal dvorní režisér Dejvického divadla Miroslav Krobot. Skupina fanatických werwolfů a jeptiška Salome z kláštera v Králíkách obsazují osamocený horský statek, kde se snaží přečkat zimu. Zde žije hlavní hrdinka Ulrike a se svým opileckým otcem a jeho německou milenkou. Körnerovu předlohu proslavil stejnojmenný film Jiřího Svobody z roku 1983 se skvělou Janou Brejchovou.

čti dál
Mezní stav krajiny v hotelu Palace

Dokumentární inscenace o otravě krajiny a řádném hospodáři zasazená do vyprázdněných prostor hotelu Palace. Několik zastavení a zpovědí založených na rozhovorech s entomology, filosofy, včelaři a bojovníky v kůrovcové kauze. Bzučení hmyzu uprostřed chátrajícího objektu a ve vzduchu visí spousta otázek.

čti dál
Škola základ života

S foťákem na skok u Bezručů. Škola základ života, aneb veselá a rozverná taškařice podbarvená spoustou písniček. Prostě srandy kopec, Norbert Lichý a je vyprodáno. Divadelní adaptace kopíruje známé filmů Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše. Černobílé evergreeny režiséra Martina Friče jsou populární a oblíbené i dnes. Tenhle typ inscenací mě docela míjí, ale své diváky si určitě najde. Teda alespoň ty, co si chodí do divadla odpočinout a nehledají tíživá břemena našeho bolavého světa.

čti dál