10/5/2022

Trojice uklízeček otevřela program jubilejní pětadvacáté Divadelní Flory

Inscenace Pravidla úklidu je koprodukčním projektem Divadla na cucky, A studiem Rubín a sdružením Kolonie. Režisérka Lucie Ferenzová napsala ryze autorský text na základě rozhovorů, rešerší a návštěv v neziskových organizacích. Vypráví příběhy několika žen z prostředí nejhůře placených pracovních míst. Úklid je prostě práce, která je vidět, až když ji nikdo nedělá…

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Téma manipulace zahájilo taneční sekci letošní Divadelní flory

  

  Sabina Bočková a Johana Pocková otevřely tolik aktuální téma politického populismu a manipulace v inscenaci Jáma lvová. Letošní Divadelní flora tak po zrušených sobotních Medúzách představila první kus v taneční sekci. Dvojice protagonistek v nažehlených kostýmech se v expresivním představení vrhá do neustále se rozšiřující propasti současných mezilidských vztahů.

  čti dál


• Kouř Tomáše Vorla a Lumíra Tučka a zrození jednoho fenoménu

  

  Není mnoho filmů, které by mě ovlivnily, ale vzpomínám na jeden zásadní. Už nevím, kdo z osvícených pedagogů to vymyslel. Možná naše dějepisářka paní Lautnerová, kdo ví. Tehdy v kině Petra Bezruče se něco zlomilo. Kamenný most Tomáše Vorla na mě tehdy zapůsobilo jako zjevení. Otevřel mi cestu k celé Pražské pětce a k Vorlově celovečerní prvotině Kouř. A já věděl, že to s mojí nalajnovanou informatickou kariérou nebude tak žhavé.

  čti dál


• Kosmos. Rozpor mezi řádem a chaosem

  

  Dramatizace Gombrowiczova filosofického thrilleru v podání pražského Národního divadla. Witold na svém útěku z Varšavy potkává kamaráda Fuchse a ubytují se v podivném penzionu kdesi v Zakopaném pod Tatrami. Všude jsou nějaké symboly. Oběšený vrabec, šipka na stropě a podivně znetvořený ret hospodyně. Oba pomalu začínají splétat svůj kosmos, jako rozpor mezi řádem a chaosem v realitě kolem.

  čti dál


• Tísnivé údolí - blízko hranic vizí Alana Turinga

  

  Teoretický model výpočetního stroje z roku 1936 jako hlavní aktér utopické vize režiséra Stefana Kaegiho v inscenaci Tísnivé údolí. Uprostřed potemnělého sálu sedí robot – dvojník spisovatele Thomase Melleho a vede zvláštní monolog. Co dělá člověka člověkem, kde je hranice lidské existence a kdy naše rozhodování převezme umělá inteligence? Divadelní přesah přednášek formálních jazyků a automatů nebo lekce z teoretické informatiky pro širokou veřejnost.

  čti dál