6/4/2011
Včera se Brnem přehnala divná nálada
Včera se Brnem přehnal vítr. Obloha se zatáhla a déšť, který chvíli váhal nakonec v plné síle stejně udeřil na okení římsu. Mám rád deštivý dny. Vzduch se vyčistí, ulice se vyprázdní a to podivné, nepopsatelné tajemno se rozlije celým městem. Je kolem páté. Sedím v šatně a poprvé za celé turné Priessnitz jsem na místě s předstihem. Za dob mých studií jsme trávili večery ve Staré pekárně, která je o pár domů vedle. Tam jsme taky často hrávali s Downbelow, natočili první živák a opíjeli se až do raních přednášek. To se ještě žilo podle jiných pravidel.
Včera se Brnem přehnala divná nálada. Melancholická a smutná. Asi za to mohl ten déšť. Teď na to myslím, když Priessnitz začali zvučit. Vzpomínám na koncert Vltavy, kterou jsem tehdy hodně poslouchal. Hrála v Tetra Hydro Clubu. Kdysi v prváku na výšce jsme tam měli zkušebnu. V takovým temným doupěti se špatným světlem a plesnivou zdí. Bylo to hluboko ve sklepě a ani nevím, jestli jsme tam vůbec platili nájem. Ve velkým sále kdysi fungovalo kino. Hliněná podlaha barvila všechno kolem, vytrhaný sedačky stály v rohu a vlezlá tma ukrývala ten strašný bordel. U baru jsme koukali do obrovskýho akvárka, pila se tam Rakija a já nosil bílý svetr. Moc si z toho nepamatuju, ale občas se mi o tom zdá. Klub je dávno zavřený, snad jen strhané plakáty na oprýskaných zdech v Cejlu připomínají jeho zašlou slávu.
V šatně je zatím klid, zastavil se Dušan Neuwerth, který už dávno nazvučil. Že prý se vrátil k nahrávání na pás, když dělal se Sunshine na nové desce. Je fakt dobrej. Do začátku chybí pár minut a ruch za dveřmi zvyšuje napětí. Je jich tam čtyřista, možná pět set. Zdeňa mě nalomil. Chtěl jsem po koncertě odjet domů, ale prej mám zůstat i na zítřejší Plzeň. Co s tím?
Metronom bliká, dává celýmu představení řád. Před pódiem je hlad. Nenasytné ruce obrácené vysoko ke stropu pátrají po vlnách, které se z hora valí samy od sebe. Jaromír nikoho nešetří. Publikum reaguje trochu opožděně, ale s každou další písní klukům roste sebevědomí. Přece tady dlouho nehráli a jsou zvyklí na menší pódia. Ale zepředu to vypadá skvěle. Lidi se chytli. Hýbou se a ze tmy křičí sloky. A Priessnitz ve svým klidu, rozestavění pod velkým plátnem vévodí černobílé show.
Priessnitz, Brno, Fléda 5. 4. 2011
a zítra Plzeň?
