27/12/2011

Končí to stejně, jak před rokem začalo

Návraty jsou vždycky fajn. Jako domácí papuče, i když jsou prošlapaný a děravý skrz na skrz. Rád do nich lezeš. Rád lezu do stejný řeky. Sníh už nepadá, spíš se rychle vsakuje a postupně mizí, až se kolem Olomouce ztrácí úplně. Rád recykluju. Zvláštní schizofrenie. Je prosinec a za okny začíná jaro. Brno rovně, Hradec Králové doprava. Chvíli váhám, jestli nezatočit volantem. Strhnout kolem času a změnit směr. Před rokem jsem zatočil. Ale to byla větší zima a vánoční večírek duněl Smetanovými sady v Jeseníku.

„Až skončí tahle zima a zlomí se ledy, vylejí se řeky z břehů…“

Mířím na Brno a venku je krásný stmívání. Mění se světlo, co se dere z mraků a nedělá stíny. Všechno je víc slavnostní, uhlazený, možná i trochu melancholický, jako když Josef Sudek fotil Smutnou krajinu někde na severu. Uháním po dálnici, koukám kolem. Slunce už dnes není potřeba, však ho bude dost, až se den zase protáhne.

Improvizovaná minuta ticha za zesnulého prezidenta. Jaromír a Jára Rudiš v opravdovém objetí. Trochu vyhlášeného kebabu od vedle, pár řízků z rautu a guláš s chlebem. Nacpat se do plnýho, ať tělo dlouho vydrží a nezlomí se moc brzo. Playlist byl přeškrtaný, zkrácený, aby se vlezli taky Lesní zvěř a Radium.nfo. Fajn, slyšet to celý zase pohromadě. Jako za starejch kolejních časů. Ani jsem moc nefotil, spíš koukal, poslouchal a nalíval se pivem. Pak šampusem. To když jsme někdy k ránu zapíjeli Havla a Jirku Floriana. Na baru jsem zůstal až do konce. Možná proto, že obsluhovala Dominika, náš hlas z Downbelow projekcí, možná kvůli puntíkovanýmu triku a zvláštní debatě o fotce a audiovizuální komunikaci.

Končí to stejně, jak před rokem začalo. Černobíle.

Priessnitz, Fléda
Brno, 22. prosince 2011

Čti dál:

Vše mé je tvé. Tísnivá atmosféra padesátých let v podání Divadelního spolku JEDL

Komorní Inscenaci o básníkovi Janu Zahradníčkovi poodhaluje život dlouho záměrně opomíjeného vrcholného představitele české katolické poezie 20. století. Toho komunistický režim odsoudil ve vykonstruovaném procesu na třináct let vězení a krátce po propuštění umírá. Pod scénářem je podepsaná Lucie Trmíková, která na jevišti ztvárnila i Zahradníčkovu ženu Marii. Spolu se Sašou Rašilovem (představitel Jana Zahradníčka) vedli v olomouckém Mozaretu Arcidiecézního muzea intimní dialog, který rezonoval ve všech diváci ještě dlouho po skončení představení.

čti dál
Tajný koncert Jaromíra 99 v opavskem KUPE

Výstava Jaromír 99: Zámek v opavském KUPE se přehoupla do druhé půlky a sobotní tajný koncert Jaromíra a Dušana Neuwertha, který jsme upekli na vernisáži, dopadl skvěle. Vesmír nám byl nakloněn, protože termín sednul přesně na Jaromírovy a Dušanovy narozeniny. Slavilo se dlouho do noci s příslibem, že zas něco podobného zopakujeme. Mrkněte na fotoreport.

čti dál
Downbelow v pořadu České televize Kutura.cz

čti dál
Kafka band a puchýře velké jak Amerika

Poslední den Colours of Ostrava. Nohy nachodily kilometry a zdobí je obrovské puchýře. Trmácím se přes celý areál, začátek stejně asi nestihnu. Unavené tělo se vidí už v posteli, zahrabané v peřině. Foťák uklizený někde v koutě a hlavně neslyšet žádnou muziku, alespoň týden. Čtvrtý den festivalu si vybírá svou daň. Energie už dávno žádná. Ale na koncert Kafka bandu jsem se přece jenom těšil. Světlo na konci tunelu, které ještě udržuje při životě. Projekt kolem Jaromíra Švejdíka a Jaroslava Rudiše sleduji od prvopočátku, když jsem dělal grafiku k jejich prvnímu albu Das Schloss.

čti dál