9/1/2011
Priessnitz za scénou Pentagonu
V podvečer prosincové sváteční neděle se splnil sen i těch, kteří už nedoufali. Po dlouhodobé stagnaci na pódiích zase vystupují Priessnitz, kteří tím navazují na tradici vánočních koncertů. K radosti všech jesenických fanoušků se vrací ke kořenům a hrají opět v tento čas ve svém rodném městě. Předvedli se v plné síle před připravovanou jarní koncertní šňůrou. Venku byla krásná zima, sníh a mráz. Natřískaný Pentagon kromě Priessnitz hostil také Obří broskev a frýdeckomísteckou Prouzu.
V podvečer prosincové sváteční neděle se splnil sen i těch, kteří už nedoufali. Po dlouhodobé stagnaci na pódiích zase vystupují Priessnitz, kteří tím navazují na tradici vánočních koncertů. K radosti všech jesenických fanoušků se vrací ke kořenům a hrají opět v tento čas ve svém rodném městě. Předvedli se v plné síle před připravovanou jarní koncertní šňůrou. Venku byla krásná zima, sníh a mráz. Natřískaný Pentagon kromě Priessnitz hostil také Obří broskev a frýdecko-místeckou Prouzu.
Můj srdcový vztah ke kapele je všeobecně známý. Mám je prostě rád. Možná že jsem uvitř z podobnýho těsta nebo si to alespoň tak představuju. Možná věci uvnitř mě zajímají víc, než ty co bývají na povrchu. Možná proto vzniká soubor „Za scénou“, jako odvrácená strana, pro běžné diváky ukrytá a neviditelná. Ukazuje Priessnitz v jiném světle, než známe ze scény. Prostě nesvítí tak jasně, nepřikrášluje, ale to víc nutí přemýšlet o podstatě.