24/11/2021

Vše mé je tvé. Tísnivá atmosféra padesátých let v podání Divadelního spolku JEDL

Komorní Inscenaci o básníkovi Janu Zahradníčkovi poodhaluje život dlouho záměrně opomíjeného vrcholného představitele české katolické poezie 20. století. Toho komunistický režim odsoudil ve vykonstruovaném procesu na třináct let vězení a krátce po propuštění umírá. Pod scénářem je podepsaná Lucie Trmíková, která na jevišti ztvárnila i Zahradníčkovu ženu Marii. Spolu se Sašou Rašilovem (představitel Jana Zahradníčka) vedli v olomouckém Mozaretu Arcidiecézního muzea intimní dialog, který rezonoval ve všech diváci ještě dlouho po skončení představení.

Čti dál:

Červencové ohlédnutí

Prázdniny se přehouply do druhé půlky. Venku máme zrovna žhavé období, ideální na to se zavrtat hluboko pod hladinu, nic nedělat a jen tak odpočívat. Zrovna jsem v obležení knih a dobových časopisů. Píšu teoretickou práci o Malé galerii v České spořitelně v Kladně. Člověk se toho docela dost dozví, když otáčí kolem času čtyřicet let nazpět. Jaké skvělé věci se fotily už kdysi, co lidi zajímalo a jak viděli svět kolem sebe. Co se bude fotit za dalších čtyřicet let?

čti dál
Sebeobviňování a Zdeněk Adamec. Dvojnásobná porce Handkeho v režii Dušana D. Pařízka

Příběh Zdeňka Adamce není typicky český. A kromě toho není aktuální. Nebyl ani svého času. A ke Zdeňkovu příběhu nevznikl žádný film, přinejmenším žádný hraný film, a už vůbec ne žádný z kategorie „podle skutečné události“. Dušan Pařízek se po letech vrátil na českou divadelní scénu. Divadlo Na zábradlí, Pařízek a Handke. Co víc chceš.

čti dál
Floex: Spíš mě zajímají příběhy

Jeden z hudebních vrcholů letošní Divadelní Flory byl koncert multiinstrumentalisty Tomáše Dvořáka aka Floexe. Jeho smyčky ve středu rezonovaly nočním parkánem, vrstvily se do hlubokých ploch a z dalekých vesmírů snášely dolů na zem jarní chlad. Léto z minulých dnů na chvíli prostě zmizelo. Stejně jako mé připravené otázky, které mi po koncertě připadly najednou prázdné. Během vystoupení jsem pochopil, že za Tomášovým setem není jenom slepé točení čudlíky, ale širší kontext.

čti dál
Dvojice zvukových experimentátorů Erol Sarp a Lukas Vogel zaplnili snovými vibracemi Jazz Tibet Club až po strop

Jeden klavír, jeden stůl a temný sál. Ostýchavé publikum si drží od pódia odstup, ale vše se časem rozvlní a rozzáří. Kolika způsoby lze rozehrát klasický klavír? Pár kladívek a mechanizmů řízených počítačem jako další pár rukou klavíristy Erola Sarpa. Fúze jazzu a moderních technologií dává smysl, když víš co děláš. Zavírám oči a na chvíli se propadám do snů.

čti dál