15/7/2022

Čtvrtek na Colours byl pro mě tak trochu ve znamení hudebních návratů

S muzikou a fotografií to u mě vážně začalo tak zhruba ve stejnou dobu. Kdesi na přelomu milénia jsem začal intenzivně fotit a hrát s Downbelow. Tehdy vyrostlo několik nových kytarovek a já mohl pozvolně přejít od grunge k progresivnějším směrům. Tenkrát jsem to bral jako smysluplnou odpověď na rozlet elektronické taneční scény, která mi k srdci nepřirostla nikdy.  Zasáhli mě mimo jiné Interpol, Arctic Monkeys, Franz Ferdinand a The Killers. Poslední dva zmiňovaní zástupci se těsně po sobě ukázali včera na Colours a zbylý čtvrteční line-up zůstává tedy logicky v pozadí.

Do areálu jsem vplul akorát v polovině Kapitána Dema. Na živo trochu nuda.  A hlavně proč mají tendenci překračovat délku vystoupení jenom české kapely? Z projektů Jiřího Buriana mě baví víc Republic Of Two nebo dávná Toi-Toiková legenda Southpaw. Vedle jsem nemohl vynechat kámoše Jirku Krhuta se Štěpánem Kozubem, vycházející hvězdy ostravské scény. Měli natřískáno. Princess Nokia bych zařadil do škatulky Kapitán demo. Oba model DJ pouštěč a zpěvák mluvič. Akorát teda na Nokii se líp koukalo. Phoebe Bridges nechápu, stejně jako jejich cílovku. Ale je fakt, že i my jsme byli mladí…

 

Franz Ferdinad samozřejmě pecka. Pravý rokenrol a hlavě jsem jejich celý playlist znal nazpaměť. Fakt skvělé. Ke konci jsem si odběhl do Gongu na Hiromi. Pod hvězdným stropem bývalého plynojemu jsem zíral, co je možné zahrát na klavír. Pokud je tohle moderní fúze jazzu a klasiky, tak začnu tyhle mé neprobádané hudební směry brát vážně. Voice of Baceprot je úplně zbytečná kapela. Normální Hidžáb revival. Holky jsou mladé, chápu. Ale co to dělá na druhé hlavní scéně? Rage Against the Machine si pořadatelé pozvat nemůžou, protože by jim Zack znárodnil festival a při tom ještě udělal nějakou revoluci. Ale Beastie Boys zahraje líp frýdecká kapela ze ZUŠky. Nejzajímavější zajímavostí na jejich vystoupení bylo asi to, že baskytaristka byla menší než její baskytara.

 

No a na závěr samozřejmě The Killers. Americká kapela, která ze začátku své kariéry hrála tak, jako by byla britská kapela. Tím si mě získali. Nové věci jsou už trochu moc popík, nicméně i ty zněly na živo překvapivě rockově. Sice celý koncert pršelo jako v textech Priessnitz, ale bez deště by to přece nebyly pravé Colours!

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Co jste hasiči, co jste včera na Colours dělali?

  

  Přiznávám. Do některých věcí se musím nutit. A taky poslední dobou nemám rád změny. Během dvouleté kulturní pomlky jsem si zvyknul na klidnější způsob žití, když bylo víc času na sebe a vlastní fotografické projekty, které dřív spaly. Po uvolnění restrikcí se s festivaly roztrhnul pytel. Jako by všichni chtěli dohnat dva roky covidového spánku. Akce na akci, nejlépe v jeden den tři. Proto jsem chvíli váhal, jestli opět naskočit do rozjetého kolotoče. Jsem nakonec rád, že jsem kývnul a fotím Colours i letos.

  čti dál


• Hlavně se v letošních Colours neutopit

  

  A taky nezešílet! Dalo by se podotknout. Užívám poslední klidné chvíle v divočině, ponořený v řece až po krk. Za několik hodin sbalím foťáky a vyrážím. Po dvouletém Covidovém spánku se s fesťákáma zase roztrhnul pytel. Sotva skončily ty divadelní, rozjely se hudební a s nimi i všudypřítomné koncentrované hromady lidí. Docela jsem si odvyknul.

  čti dál


• Umí ledový muž Wim Hof hrát na kytaru líp, než LP?

  

  Třetí den na Colours se začaly ozývat záda. Letos jsem do brašny pro jistotu ještě přibral analogový panoramatický foťák, aby toho nebylo málo. Tahat skoro dvacet kilo na rameni tři dny po areálu se na zádech projeví. Pod tou tíhou všech bolestí světa jsem se v pátek kroutil už od brzkých odpoledních hodin tak, že by mi nepomohl ani fyzioterapeutický zásah Štěpána Hebíka aka 7krát3. Ten na víkend opustil svoji českobudějovickou ordinaci, cestou naložil Vladimíra 518 a jeli kázat na Colours jaký to je, když si večer do stanu ke své holce přivedeš ještě druhou holku. Kam na to ti umělci chodí… To ale Štěpán nemohl vědět, že by se už stejně nevlezla, protože by ve stanu číhal vykuk Wim Hof. Ten byl na Colours v pátek prostě všude.

  čti dál