1/6/2023

Když sjetý medvěd netrefí do iglú...

Docela by mě zajímalo, jak zní původní texty finské autorky Rosy Liksom, které jako první v Česku zincenovalo pražské Divadlo Na zábradlí. Smršť nekorektních skečů vzájemně provázaných do sebe byla včera jednoduše skvělá. Zábradlí je moje srdeční záležitost a přiznávám svůj nekritický pohled na režii Jana Mikuláška, kterého jsem si oblíbil už za jeho bezručácké éry v Ostravě. Včerejší inscenace měla po děkovačce krásný dovětek v podobě pětatřicetiminutové dohry, která zůstala původně ve škrtu. A nakonec došlo i na klasickou skupinovou šatnovku.

Čti dál:

Víkend plný německy mluvícího divadla - Divadelní Flora den desátý, jedenáctý a dvanáctý.

Třiadvacátá Divadelní Flora dospěla do svého finále. Vrcholem druhého festivalového víkendu byla bezesporu adaptace německého nositele Nobelovy ceny Güntera Grasse – Plechový bubínek. Ve specifické verzi s jedním hercem a obrovskou židlí a v režijním provedení Olivera Reeseho, šéfa jedné z nejrespektovanějších evropských divadelních scén – Berliner Ensemble. Výborný Nico Holonics jako Oskar Matzerath během dvou hodin neslezl z pódia.

čti dál
Fotograf Lukáš Horký získal čestné uznání v soutěži Přehlídka divadelní fotografie

Fotograf Lukáš Horký získal čestné uznání v soutěži „Přehlídka divadelní fotografie“ v kategorii Inscenace/divadelně-performativní projekt – profesionálové se souborem Shakespeare na Hlubině. Site speciﬁc projekt režiséra Jana Mikuláška s herci Divadla Petra Bezruče byl exkluzivně připravený pro osmý ročník festivalu Dream Factory Ostrava a oživil jedinečné prostory Nových koupelen Provozu Hlubina v Ostravě.

čti dál
Bezruký Frantík a Divadlo pod Palmovkou

Bezruký Frantík opravdu žil a ne jen v hospodském monologu opilého důchodce Valeriána z prvního dílu Básníků. Inscenaci dali dohromady Tomáš Dianiška a Igor Orozovič. Měl jsem možnost fotit Dianiškovy Transky Body Vteřiny – příběh československé atletky Zdeny Koubkové, která v březnu 1936 podstoupila změnu pohlaví. A tak jsem se těšil na další zajímavý osud…

čti dál
Tísnivé údolí - blízko hranic vizí Alana Turinga

Teoretický model výpočetního stroje z roku 1936 jako hlavní aktér utopické vize režiséra Stefana Kaegiho v inscenaci Tísnivé údolí. Uprostřed potemnělého sálu sedí robot – dvojník spisovatele Thomase Melleho a vede zvláštní monolog. Co dělá člověka člověkem, kde je hranice lidské existence a kdy naše rozhodování převezme umělá inteligence? Divadelní přesah přednášek formálních jazyků a automatů nebo lekce z teoretické informatiky pro širokou veřejnost.

čti dál