1/6/2023

Když sjetý medvěd netrefí do iglú...

Docela by mě zajímalo, jak zní původní texty finské autorky Rosy Liksom, které jako první v Česku zincenovalo pražské Divadlo Na zábradlí. Smršť nekorektních skečů vzájemně provázaných do sebe byla včera jednoduše skvělá. Zábradlí je moje srdeční záležitost a přiznávám svůj nekritický pohled na režii Jana Mikuláška, kterého jsem si oblíbil už za jeho bezručácké éry v Ostravě. Včerejší inscenace měla po děkovačce krásný dovětek v podobě pětatřicetiminutové dohry, která zůstala původně ve škrtu. A nakonec došlo i na klasickou skupinovou šatnovku.

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Kacířské eseje

  

  Dílo filosofa Jana Patočky v silné expresivní inscenaci Kacířské eseje představilo pražské Studio Hrdinů. Režisér Bambušek otevřel úzký fragment Patočkova života těsně po sepsání Charty 77. Policejní výslechy se prolínají s odkazy na Máchu nebo Beethovena. Sugestivní projekce doplněné živým doprovodem Vladimíra Franze. Podepsat? Odvolat? Postoj k pravdě a svobodě slova či totalitní mocenský boj jsou témata stále aktuální.

  čti dál


• Kosmos. Rozpor mezi řádem a chaosem

  

  Dramatizace Gombrowiczova filosofického thrilleru v podání pražského Národního divadla. Witold na svém útěku z Varšavy potkává kamaráda Fuchse a ubytují se v podivném penzionu kdesi v Zakopaném pod Tatrami. Všude jsou nějaké symboly. Oběšený vrabec, šipka na stropě a podivně znetvořený ret hospodyně. Oba pomalu začínají splétat svůj kosmos, jako rozpor mezi řádem a chaosem v realitě kolem.

  čti dál


• Surealistický Macbeth, potlačené vášně a žádná krev

  

  Na stěnách potemnělé kobky visí lebky zvířat a kožešiny. Místo čarodějnic dva chlápci s banjem drnkají melancholický chorál Wayfaring Stranger: „Vím, že tmavé mraky se ke mně sklopí. Vím, že má cesta je drsná a příkrá“. Nemůže-li být Lady Macbeth matkou, bude královnou. Kdy a kde se děj odehrává, není jasné. Není to ani podstatné. Lokaci a čas si každý určí sám. Odkud a z čeho se bere zlo? 

  čti dál


• Víkend mezi nebem a zemí - Divadelní flora den třetí, čtvrtý a pátý

  

  Třetí den se počasí na chvíli umoudřilo a já musel bohužel odjet domů. Hráli jsme poslední basketbalový zápas sezóny s Třincem a v sobotu nás čekal s Downbelow soukromý koncert pro terapeutickou skupinu Renarkon. Takový malý festival pod širým nebem v zapomenutém kraji v podhůří Beskyd. Byli jsme v plné sestavě, včetně Petra Kružíka, který nás teď na kytaru doprovází na pódiu docela často. Jednodenní divadelní pauza přišla vhod, ale divadla jsem se tak docela nezbavil.

  čti dál