19/9/2018
Začala nová divadelní sezóna. Návštěvy potemnělých sálů, jevištních zákulisí a hereckých šaten. Moje první zastávka byla v Ostravě u Bezručů, kde jsem fotografoval Zapomenuté světlo, první titul z nového předplatného 2018 / 2019. Tragická próza Jakuba Demla vyšla roku 1934. Díky kontroverznímu obsahu byla většina nákladu zkonfiskována a teprve až po cenzorském zásahu směl Deml knihu distribuovat.
Čti dál:
Adaptaci novely Vladimíra Körnera Zánik samoty Berhof nazkoušela činohra Moravského divadla Olomouc
Kouř Tomáše Vorla a Lumíra Tučka a zrození jednoho fenoménu
Není mnoho filmů, které by mě ovlivnily, ale vzpomínám na jeden zásadní. Už nevím, kdo z osvícených pedagogů to vymyslel. Možná naše dějepisářka paní Lautnerová, kdo ví. Tehdy v kině Petra Bezruče se něco zlomilo. Kamenný most Tomáše Vorla na mě tehdy zapůsobilo jako zjevení. Otevřel mi cestu k celé Pražské pětce a k Vorlově celovečerní prvotině Kouř. A já věděl, že to s mojí nalajnovanou informatickou kariérou nebude tak žhavé.
Červencové ohlédnutí
Prázdniny se přehouply do druhé půlky. Venku máme zrovna žhavé období, ideální na to se zavrtat hluboko pod hladinu, nic nedělat a jen tak odpočívat. Zrovna jsem v obležení knih a dobových časopisů. Píšu teoretickou práci o Malé galerii v České spořitelně v Kladně. Člověk se toho docela dost dozví, když otáčí kolem času čtyřicet let nazpět. Jaké skvělé věci se fotily už kdysi, co lidi zajímalo a jak viděli svět kolem sebe. Co se bude fotit za dalších čtyřicet let?
Škola základ života
S foťákem na skok u Bezručů. Škola základ života, aneb veselá a rozverná taškařice podbarvená spoustou písniček. Prostě srandy kopec, Norbert Lichý a je vyprodáno. Divadelní adaptace kopíruje známé filmů Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše. Černobílé evergreeny režiséra Martina Friče jsou populární a oblíbené i dnes. Tenhle typ inscenací mě docela míjí, ale své diváky si určitě najde. Teda alespoň ty, co si chodí do divadla odpočinout a nehledají tíživá břemena našeho bolavého světa.