22/5/2023
Čti dál:
Víkend plný německy mluvícího divadla - Divadelní Flora den desátý, jedenáctý a dvanáctý.
Třiadvacátá Divadelní Flora dospěla do svého finále. Vrcholem druhého festivalového víkendu byla bezesporu adaptace německého nositele Nobelovy ceny Güntera Grasse – Plechový bubínek. Ve specifické verzi s jedním hercem a obrovskou židlí a v režijním provedení Olivera Reeseho, šéfa jedné z nejrespektovanějších evropských divadelních scén – Berliner Ensemble. Výborný Nico Holonics jako Oskar Matzerath během dvou hodin neslezl z pódia.
Soukromé rozhovory Lucie Trmíkové a večírek s WWW - Divadelní flora den devátý
Bergmana není nikdy dost. Persony Divadla Na zábradlí jsem fotil ve čtvrtek potřetí. Opět zákulisí a navíc i šatna, kde kraloval Kuba Žáček. Co hláška, to perla. Pak jsem si odskočil do Moravského divadla na tamní operu a poté do Divadla hudby na jeden z vrcholů letošního ročníku – divadelní spolek Jedl v čele s Lucií Trmíkovou. Inscenace Soukromé rozhovory v režii Jana Nebeského nahlíží prostřednictvím dialogů do manželského soužití Bergmanových rodičů. Osobitý zážitek nakonec ale přebil večerní koncert WWW.
Floex: Spíš mě zajímají příběhy
Jeden z hudebních vrcholů letošní Divadelní Flory byl koncert multiinstrumentalisty Tomáše Dvořáka aka Floexe. Jeho smyčky ve středu rezonovaly nočním parkánem, vrstvily se do hlubokých ploch a z dalekých vesmírů snášely dolů na zem jarní chlad. Léto z minulých dnů na chvíli prostě zmizelo. Stejně jako mé připravené otázky, které mi po koncertě připadly najednou prázdné. Během vystoupení jsem pochopil, že za Tomášovým setem není jenom slepé točení čudlíky, ale širší kontext.
Vizuální Jánošík nitranského Divadla Andreja Bagara
Vrchol úterního večera olomoucké Divadelní Flory patřil slovenskému Divadlu Andreja Bagara z Nitry. Krátká obrazová reportáž ukazuje inscenaci z nezvyklého úhlu, který zůstává běžnému divákovi ukryt. Divadelní zákulisí nebo ochozy nad jevištěm poskytují úžasná místa pro fotografování.