17/10/2023
Čti dál:
Fenomenální závěr v ZAZ a The Cure. Colours of Ostrava, den čtvrtý
V sobotu přijel soukromý zemědělec i s Českou televizí. Tradičně jdu pozdě, spěchám na AM Stage, abych něco neprošvihl a zamával mamince do kamery. Udýchaný vytahuji foťák a koukám, jak na pódiu skáče nějaký týpek, hecuje lidi ať jdou blíž a pouští si k tomu z PC muziku. Začal jsem fotit. Furt něco blekotal a odpočítával. Po patnácti minutách jsem pomalu odcházel, že mám hotovo. V tu chvíli mi došlo, že něco nesedí, že to asi nebude pěstitel paprik a broskví z Jižní moravy, kakaový muž Cocoman.
Kafka band a puchýře velké jak Amerika
Poslední den Colours of Ostrava. Nohy nachodily kilometry a zdobí je obrovské puchýře. Trmácím se přes celý areál, začátek stejně asi nestihnu. Unavené tělo se vidí už v posteli, zahrabané v peřině. Foťák uklizený někde v koutě a hlavně neslyšet žádnou muziku, alespoň týden. Čtvrtý den festivalu si vybírá svou daň. Energie už dávno žádná. Ale na koncert Kafka bandu jsem se přece jenom těšil. Světlo na konci tunelu, které ještě udržuje při životě. Projekt kolem Jaromíra Švejdíka a Jaroslava Rudiše sleduji od prvopočátku, když jsem dělal grafiku k jejich prvnímu albu Das Schloss.
Stárnutí může být docela hezké. The Cure a Colours Of Ostrava 2019
V půlce koncertu charismatické ZAZ se začalo publikum u pódia trochu měnit. Děvčátka v roztrhaných punčoškách s černými tričky s nápisem „The Cure“ začaly být smutné. Zanedlouho se zjeví jejich modly. Jako bych koukal do zrcadla, když jsem v páté třídě postával před kulturním domem ve Frýdku-Místku, když mě můj otec dovezl na koncert metalového Titanicu. Touha někam se zařadit patří k pozvolnému dospívání a předbíhá rozum v hlavě i dnes. Je neděle, Colours of Ostrava 2019 jsou minulostí a já pátrám nad tím, proč nemůžu včerejší finále dostat z hlavy.
Kafka Band - vrchol letošního Hradeckého slunovratu
Není moc festivalů, které jsou vyladěny od hudební produkce přes skvělou gastronomii. Z Colours se stala až příliš velká fabrika s hromadou lidí, na ostatních festivalech rotují stále ty samé mainstreamové kapely, až jednotlivé akce splývají v jednolitý celek. Hradecký slunovrat si drží stále vysokou laťku nejen kvůli poučenému a vnímavému publiku, ale taky díky úžasném genius loci. Před dvěma roky jsem v Hradci nad Moravicí fotil Priessnitz. Tehdy pršelo, letos po dešti ani památky a na pódiu Kafka Band.