Downbelow pořtili CD Roadside Traveler

Čti dál:



• Co jste hasiči, co jste včera na Colours dělali?

  

  Přiznávám. Do některých věcí se musím nutit. A taky poslední dobou nemám rád změny. Během dvouleté kulturní pomlky jsem si zvyknul na klidnější způsob žití, když bylo víc času na sebe a vlastní fotografické projekty, které dřív spaly. Po uvolnění restrikcí se s festivaly roztrhnul pytel. Jako by všichni chtěli dohnat dva roky covidového spánku. Akce na akci, nejlépe v jeden den tři. Proto jsem chvíli váhal, jestli opět naskočit do rozjetého kolotoče. Jsem nakonec rád, že jsem kývnul a fotím Colours i letos.

  čti dál


• V náručí nejkrásnějších krajin

  

  A tak jsi došel až sem, do kraje pohnuté minulosti. Vlak tady zabloudí jen občas v letních měsících a tak už jen opuštěné nádraží připomíná dávno zmizelý život. Vydal ses podél stromů úzkou pěšinou až na samou hranici pole. Slunce zapadá za obzor a prudce se opírá do žlutavých klasů a stromů a jejich stín tím neúměrně protahuje.

  čti dál


• Život je někdy hrozný společník

  Jako by té vody nebylo už dost. Padá z mraků, čistí vzduch a čáry, které kreslí do hlíny, míří dolů do přehrady. Zítra začíná květen. První slunečný měsíc, který zatím schovává svit do mraků a působí spíš rozmarně. Po dešti se prý vždycky něco mění, tak uvidím. Chtěl jsem psát veselý report o Priessnitz. Chtěl jsem toho víc.

  čti dál


• Oči z hvězd a tělo z hlíny

  Jsem zalezlej u počítače a poslouchám Romana Dragouna. Přijede na Vánoční besídku do frýdeckého Arnošta. Dorazí sám. Kapela čeká v ostravském Parníku. Na stárnutí je hezký, že se ti mění pochody v hlavě. Co bys ve dvaceti odbouchnul při prvním poslechu, to pak v pětatřiceti sestřelí tebe. Říká se tomu vývoj, zrání nebo kdoví co ještě. Můžeš bejt tvrdej, ostrej nebo třeba tajemnej… ale uvnitř… účty budeš skládat jednou sám sobě.

  čti dál