lukashorky
Menu

březen 2019 obrazem...

26/3/2019

Jediný pevný bod v nekonečném bílém moři

Vstoupíš do ní. Dotkneš se, zlehka osaháš, zastavíš a chvíli jen koukáš. Oči si brzy zvyknou. Ve smutném kraji zimy poblíž polských hranic, kde se stopy původních obyvatel občas zjevují jako siluety v bezčasí. Bloudí loukami a hledají své kořeny, po válce násilně přeťaté v rámci kolektivní viny. Za léta se tady kocháš dalekými výhledy, ale teď je tvůj pohled chycený do nepropustné sítě vodní clony. Pak se rozejdeš. Pomalými kroky vykročíš do prázdnoty. Zjeví se maják s prsty vztyčenými k nebi. Jediný pevný bod v nekonečném bílém moři.

19/3/2019

Na skvělé výstavě Jirky Hankeho

Jiří Hanke vplul do mého života vlastně úplnou náhodou. Díky výstavě anorektiček, kterou mi v jeho proslulé kladenské Malé galerii zprostředkoval kladenský zdravotní ústav v lednu 2006. Byl to můj start do světa fotografie, když mi vystavený soubor otevřel cestu ke studiu na Institutu tvůrčí fotografie. O Jirkovi a jeho galerii jsem napsal bakalářskou i magisterskou práci, jeho tvorbu pravidelně sleduji a za ty roky se z nás stali kamarádi. 

Včera byla v Galerii hlavního města Prahy otevřena velká retrospektivní výstava: Jiří Hanke: Fotografie 1973–2018, kterou pro prostor Domu fotografie připravil kurátor Josef Moucha.

Foto: Vladimír Birgus

13/3/2019

Lekce z Teorie dospělosti u Bezručů

Slavné dílo předního severského dramatika Henrika Ibsena Heda Gablerová se představuje v ostravském Divadle Petra Bezruče v autorské parafrázi česko-chilské autorky Anny Saavedry s názvem Teorie dospělosti. Společenské drama, které bylo napsáno koncem 19. století, autoři přiblížili současné generaci třicátníků. Hlavní postavou hry je Heda, která tráví nudné dny v betonové vile. Navíc se objevuje až příliš mnoho přízraků z minulosti, včetně osudové lásky. Krásná, smutná, trochu zklamaná i cynická Heda v podání skvělé Magdalény Tkačíkové. 

4/3/2019

Ospalou krajinou

Ospalá prosincová přehrada. Šedavé mraky přikryly oblohu a brání slunci, aby se svými paprsky dotýkaly hladiny. Vody je v tento zimní čas docela málo. Procházíš po místech, která bývají jindy ukrytá v hlubinách. Podél břehů sleduješ pozůstatky minulosti. Tady stál kostel a hned vedle hřbitov. Čtvercové půdorysy hrobů vystupují z jezera. Opodál chátrá opuštěné rekreační středisko, za zátokou vyhlíží odstavené karavany letní sezónu. Den pod vrcholky Beskyd pomalu usíná a tvoje osamělá toulka krajinou končí.