lukashorky
Menu

Archiv

duben 2024
leden 2024
listopad 2023
říjen 2023
září 2023
srpen 2023
červenec 2023
červen 2023
květen 2023
duben 2023
únor 2023
leden 2023
listopad 2022
říjen 2022
září 2022
srpen 2022
červenec 2022
červen 2022
květen 2022
duben 2022
únor 2022
leden 2022
prosinec 2021
listopad 2021
říjen 2021
září 2021
srpen 2021
červenec 2021
červen 2021
květen 2021
únor 2021
leden 2021
prosinec 2020
listopad 2020
září 2020
srpen 2020
červenec 2020
červen 2020
květen 2020
duben 2020
březen 2020
únor 2020
leden 2020
prosinec 2019
listopad 2019
říjen 2019
září 2019
srpen 2019
červenec 2019
červen 2019
květen 2019
duben 2019
březen 2019
únor 2019
leden 2019
prosinec 2018
listopad 2018
říjen 2018
září 2018
srpen 2018
červenec 2018
červen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
únor 2018
leden 2018
prosinec 2017
červenec 2017
prosinec 2016
říjen 2016
duben 2016
prosinec 2015
listopad 2015
duben 2015
říjen 2014
srpen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
srpen 2012
červenec 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
leden 2008
prosinec 2007
říjen 2007
září 2007
květen 2007

září 2019 obrazem...

25/9/2019

Přeplout divoké jesenické kopce a vylodit se na koncertě Kafka Band

Vítr tahá listy po silnici, jako nějaké loutky na špagátu. Léto skončilo sice hned prvního září, ale jeho kousky se na chvíli vracejí a visí ve vzduchu nad Hrubým Jeseníkem. Polední slunce vykukuje mezi stromy a já přejíždím zapomenutými silnicemi přes kopce u Karlovy Studánky. Mám tady svoje zkratky, které se vyhýbají profláknutým cestám, kde teď parkují stovky turistů, co míří na Praděd. Jedu do Jeseníku na festival, na autorské čtení do kina a večer na Kafka Band nahoru do lázní. 

Koncert bude určitě skvělý, asi trochu klidný a zadumaný. Jako tenhle kraj, který mě kdysi učaroval díky Priessnitz. Těším se na kluky a na večírek, co se určitě protáhne do ranních hodin. Na skvělé víno a nekonečné debaty na chalupě za městem, které utne až svítání. Karel Rossman přeplul Atlantik, aby se vylodil v Novém světě. Mně stačí tyhle divoké jesenické kopce a svět blízký mému srdci.

 

Kolem mě jen andělé
S křídly na zádech
Hrají a zpívají
 

24/9/2019

Do centra Jeseníku

Předposlední zářijový víkend se potkali všichni příznivci kultury v Jeseníku. Konal se další ročník festivalu divadla, čtení a hudby s názvem Im centrum / V centru, který navazuje na historickou kulturní a společenskou provázanost mezi Čechy a Němci v bývalých Sudetech. Společné kořeny byly násilně přetrhány po druhé světové válce divokým vyhnáním německého obyvatelstva z pohraničí. Dávné křivdy pomalu mizí a oba národy se opět spojují. Zástupci autorského čtení za českou stranu: Rudiš, Typlt, Tučková nebo nové umělecké centrum „Kokon“ v bývalé knihovně a nakonec Kafka Band. Byl jsem u toho.

23/9/2019

Po prázdninách zpátky v divadle: Zdravý nemocný

Začala nová divadelní sezóna. Jako první titul jsem v Divadle Petra Bezruče fotil Moliéra a inscenaci Zdravý nemocný v režii Vladimíra Morávka. Moje první setkání s Vladimírem bylo v květnu 2009 v Olomouci na Divadelní Floře se svéráznou scénickou montáží textů Václava Havla s názvem Cirkus Havel aneb My všichni jsme Láďa. Dodnes vzpomínám na arénu vystavěnou v Moravském divadle, když jsem vyjevený a vytřepaný mačkal spoušť kdesi ze druhé řady. Všechno bylo nové, neotřelé. Tehdy jsem s divadelní fotografií začínal.