27/11/2010
Archiv
duben 2024
leden 2024
listopad 2023
říjen 2023
září 2023
srpen 2023
červenec 2023
červen 2023
květen 2023
duben 2023
únor 2023
leden 2023
listopad 2022
říjen 2022
září 2022
srpen 2022
červenec 2022
květen 2022
duben 2022
únor 2022
leden 2022
prosinec 2021
listopad 2021
říjen 2021
září 2021
srpen 2021
červenec 2021
červen 2021
květen 2021
únor 2021
leden 2021
prosinec 2020
listopad 2020
září 2020
srpen 2020
červenec 2020
květen 2020
březen 2020
únor 2020
leden 2020
prosinec 2019
listopad 2019
říjen 2019
září 2019
srpen 2019
červenec 2019
červen 2019
květen 2019
duben 2019
březen 2019
únor 2019
leden 2019
prosinec 2018
listopad 2018
říjen 2018
září 2018
srpen 2018
červenec 2018
červen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
únor 2018
leden 2018
prosinec 2017
červenec 2017
prosinec 2016
říjen 2016
duben 2016
prosinec 2015
listopad 2015
duben 2015
říjen 2014
srpen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
srpen 2012
červenec 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
leden 2008
prosinec 2007
říjen 2007
září 2007
květen 2007
25/11/2010
Downbelow v Českém rozhlase Ostrava
7/11/2010
Podzimní Bratislavou směrem k hotelu Kyjev
Vítr roztáčel barevné listí po chodnících a bylo to ostatně jediné, co připomínalo podzim. Teplotní ukazatel na začátku Obchodní ulice hlásil přes dvacet stupňů a já si připadal jako někde u moře. Bratislava si během Měsíce fotografie udržuje svoje kouzlo, zvlášť při takovém počasí. Chodíš centrem s vínem ze všech těch vernisáží jenom v tričku. Příroda si dělá co chce. Začínalo se stmívat.
Hned po přednášce Martina Parra jsme se přesunuli do Galerii X na vernisáž Dušana Kochola. Spousta vína pro spoustu lidí, Sisa Sklovská zpívala čistě i přes šíleně hlasitý doprovod. Stáli jsme venku a bylo to fajn.
Zvuk kytary byl slyšet už z dálky – asi jediné vodítko, když neznáš jméno ani místo hospody domluveného večírku. Plné nádvoří, plná hospoda, vypadalo to jako výjezdní zasedání sdružení učitelů, studentů a přátel školy. Vysmáté tváře a zpěv ze všech stran. A ty se stáváš součástí toho celého. Říkáme si věty, které jindy držíme ukryté hluboko, sníme o velkých věcech a na malou chvíli máme svět u nohou.
Čas letěl a já byl zase tak lehký, jako tenkrát nad vlekem. Stejný pocit, Stál jsem nahý, v očích vlhko. Vždycky na těch akcích něco ze sebe zapomenu. Něco, co tam zůstane na věky. Každý tam něco svého nechá, někdo to zvládá líp, někdo hůř. Bolest, kterou potom člověk cítí, je vlastně jenom ta díra po tom, co chybí. Moje tělo mi nic nedaruje, i když ví, jak to bolí.
Pak ti v pět ráno v hotelové recepci dojde, že něco končí. Jsi o den blíž návratu do reality běžných dnů, kterou tak špatně snášíš.
hotel Kyjev, Bratislava, 6. listopadu 5:00